A barevní slimáci...

13. června 2008 v 18:20 | digrimonní sličná slečna |  Bublinková slečna
... pokryli ji slizem štěstí. YUMMY!
Tohle bylo už dlouho očekávané. U mě alespoň ano. Je mi vážně jedno kde, protože hlavní je co :)
Takové věci se stávají, když se člověk dozví, že malé víly umírají.
Dneska sem se probudila ve 3 ráno a měla strach ze všeho kolem. Člověk přeci začíná ztrácet jistotu, když zjistí, že něco tak barevného, něco tak neobyčejného a kouzelného prostě není. Zasáhne to každého, kdo se o tom dozví a já nebyla vyjímkou. Tak jsem se teda probudila a rozsvítila lampičku a četla Kdo chytá v žitě, ale jedna část mojí mysli stále bloudila k ní.
Letěla a padala. Bolelo to? Miliony otázek, miliony myšlenek to v člověku probudí. Takže jsem prostě přemýšlela. Ne za účelem něco konkrétního vymyslet, ale prostě jen všechny ty náhlé myšlenky probrat... pěkně důkladně.
Takové věci člověka mění. A nespravedlnost světa je najednou strašně bolestivá.
A každou vteřinou je pohled, úhel pohledu na celé to všechno jiný.

Sedím tu a říkám si, že chci zase umět psát. Poslední dobou jsem věci nechávala v sobě. Zpracovávala je uvnitř, v hlavě. A měla za to, že jsou stejně důležité jen v ten okamžik. Možná mám prostě jenom strach z toho uchovávat myšlenky. Dát jim nějakou podobu, učinit je hmatatelné. Takže teď už se nebudu bát :)
Strašně si protiřečím... poslední dobou. V myšlenkách. Napadají mě věci, které se vzájemně popírají. Nějak se v tom zase nevyznám. Ale to noční přemýšlení mi fakt pomáhá. Všimli ste si někdy jak rychle svítá? A že je svět ráno strašně krásný a smutný?
Prostě mě to jenom dostalo. Najednou je někdo pryč, někdo kdo měl tak krásnou duši a zůstane jen vánek a záchvěv kopretin a vzpomínky, co visí ve vzduchu a časem se jako mlha rozostří a rozplynou.
Takové věci donutí člověka přehodnotit svůj život. Fakt že jo. A nové začátky k tomu patří. Alespoň u mě ano.
Mám ráda svoje starý pyžamo a proužkovanou deku a hrníček co jsem dala mamce, ale piju z něj hlavně já. Mám ráda jahody a třešně co teď zrají. Mám ráda vítr a zelené lístky stromů, protože jsou strašně moc dokonalé. A píšu to, protože si to potřebuju uvědomit.
Jo, vím to.
:)
Ale hlavně mám ráda vás.

P.S. A vůbec nemám ráda blog.cz, ale mám ráda tenhle hrozně divnej design a mám ráda prázdné nepopsané stránky :D

Vaše Pája :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 klárka klárka | 14. června 2008 v 15:43 | Reagovat

pájo,já si myslim že vůbec nepotřebuješ 'zase umět psát' protože píšeš fakt nejhezčeji co znám:)

2 Bája Bája | 15. června 2008 v 19:27 | Reagovat

ach zlato,tohle pozadí mám uložený v počáku už asi tak rok takže je fakt krásný že ho tady máš :D

jinak ty tvoje články by měli být někde archivovány,vždycky se u toho tak usmívám...jak se to snadno čte..:)

<333

3 Stratokumulus Stratokumulus | 19. června 2008 v 21:35 | Reagovat

prostě nádhera :) souhlasím s Bájou, strašně snadno se to čte a přitom se nad tím člověk musí zamyslet. těším se na další články :)

4 Stratokumulus Stratokumulus | 23. června 2008 v 12:27 | Reagovat

My chceme další!!!!! :( xP

5 El.lenka El.lenka | 25. června 2008 v 12:15 | Reagovat

Whoa<3 děkuju holky :-*

Stratokumulus, xP xP :D

6 Stratokumulus Stratokumulus | 25. června 2008 v 20:47 | Reagovat

to není fér, holkám poděkuješ a na mě se vykašleš a ještě se mi vysměješ :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama